Ukradená ženskost

Je mnoho věcí, co mi na současném světě vadí. Pak je ale také pár, které mě hodně mrzí. Jednou z nich jsou ženy, kterým byla ukradena či odepřena jejich ženskost. Ženy, které si přály být dokonalé a silné jako muži a díky jejich urputnosti a vytrvalosti ženám vlastní toho také dosáhly. Ženy, které teď o to více touží po láskyplném objetí, které by jim dovolilo být znovu těmi ne vždy silnými a občas zranitelnými ženami. Ženy, které touží po štěstí i svojí vlastní ženskosti. Jak a proč ženy přicházejí o svoji ženskost?

Všechny fotografie, které najdete v tomto článku, fotila má dobrá kamarádka a fotografka Monika Hůlová, která dokáže objektivem svého fotoaparátu u každé ženy dokonale zachytit její ženskost, což jsem na ní nikdy nepřestal bezmezně obdivovat. Více o ní najdete na www.monna.cz

Co je to ženskost

Pojem ženskost není asi nikde exaktně definován. Když jsem se po něm poohlédl ve slavném Oxford Dictionary, vypadla na mě strohá definice: kvalita bytí ženou a jako příklad užití slova ve větě: „Oslavuje svou ženskost tím, že nosí make-up a vysoké podpatky.“ Ne, přátelé, tohle není ženskost. To je jen její současná mediální podoba. Zkusím tedy popsat, co ženskost znamená podle mého vlastního názoru.
neznaŽenskost je podle mě především láska, něha, laskavost, ladnost pohybu. Ženskost je kreativita, péče o vlastní krásu – ať tu vnitřní nebo zevnější, a vlastně laskavá péče obecně. Ženskost je odhalená zranitelnost, přiznaná slabost i prosba o pomoc. Ženskost je o sdílení a zjevování starostí i radostí, smutků i nadšení, ztrát i nálezů. Ženskost je ale také hrdost a ženská síla, síla daná mateřstvím. Síla, snést i tisíc ran sic nevrátit jedinou. Síla, která není tvrdá a ničivá jako ta mužská, avšak je o to vytrvalejší a energičtější. Síla, která je nesobecká, nezkrotná, spravedlivá a zachraňující. Síla, která má život dát a nikoliv vzít. Síla, se kterou lvice brání svoje mláďata před všemi hrozbami světa, až do roztrhání těla. Síla, která nechce dobývat, natož dobívat, síla, kterou žena užívá, když chce dosáhnout klid a mír, pohodu, domov a vytvoření prostoru pro lásku i zjevenou zranitelnost.

To je podle mě ženskost. Ženskost, která mnoha ženám byla sprostě ukradena, doslova vyrvána a zašlapána, ať už jsou si toho v danou chvíli vědomy či nikoliv. Každá žena ji v sobě má, bez ohledu na věk, vzhled či roli, kterou zastává. Každá žena umí být ženou, bez ohledu na to, jestli to její okolí je ochotno akceptovat nebo ne. Jen musí chtít a také si to dovolit. A neexistuje odvážnějšího kroku ve světě, ve kterém žijeme, než být ženou.

Mnoho žen o svou ženskost přišlo, ne vlastní vinou, vlivem okolností. Svět kolem je tvrdý a ženskost je pro něj příliš laskavá. Když žijete s vlky, vaše lidskost se časem vytratí. Z ženskosti se stala evoluční nevýhoda, a tak se ženy přizpůsobily. Uvrhněte bohyni do pekla a ona se tam naučí, jak přežít, aby ji i sám ďábel respektoval. A ještě si to tam udělá pro sebe hezké, čisté a útulné! Kdo tedy krade ženám jejich ženskost?

Rodina jak z Popelky

zezaduRodiče jsou jednou z velmi častých příčin, proč z dívek vyrůstají „chlapci“, byť to často nedělají cíleně. Je mnoho technik, jak to zařídit, zde jsou aspoň ty nejčastější, se kterými jsem měl bohužel tu možnost se u žen, které za mnou přišly, setkat:

  • tvrdým drilem, kdy projevy citů jako například pláč jsou zakázány a trestány – „Nebreč, nejsi malá!“ „Nebreč, nebo ještě dostaneš, abys měla proč brečet!“ „Nejsi už malá, aby sis dál hrála s plyšákama/panenkama!“;
  • potlačováním typických projevů ženskosti a potřeby líbit se už od raného dětství ­- „Vezmeš si tohle a basta!“ „Malovat se nebudeš, malujou se jen prostitutky!“ „Takhle rozhodně nikam nepůjdeš,“;
  • potlačováním kreativity„Malovat si nebudeš!“ „Zpívat nebudeš!“ „Tancovat nebudeš“ „Divadlo hrát nebudeš“ „Budeš doma pěkně pomáhat, učit se na samé jedničky a půjdeš pak na ekonomku/práva/jadernou fyziku, aby z tebe něco bylo!“;
  • zatížením dospělými starostmi ještě v dětství„Vyzvedneš sestru ve školce, uděláš s ní úkoly, nakoupíš, uvaříš, uklidíš, vypereš!“ „Musíš mi teď pomáhat, když od nás táta odešel!“ „Táta byl hajzl a udělal mi to, to a to, ještě, že mám tebe!“ „Kdyby ses nenarodila, bylo by všechno jednodušší!“
  • absencí projevů lásky ze strany zejména matky – žádné litování, naslouchání, empatie, hlazení, objímání a už vůbec ne pusinkování!

Poznámka: Moc bych si přál, aby ty příklady byly smyšlené. Jenže všechny věty uvedené výše jsou bohužel reálné příklady ze života mých klientek.

TIP: Ukradli Vám ženskost? Navštivte seminář Ukradená ženskost, už 26. ledna 2017 v Praze.

Snaha žít ve vzdušném zámku srovnávání

Otevřete si libovolný ženský časopis, hned se vám zjeví seznam věcí, jak máte vypadat a co máte všechno jako žena zvládnout. Dokonalá manželka, matka, milenka, zaměstnankyně/manažerka, kuchařka, dcera, vnučka, členka komunity, navíc vždy s dokonalým tělem, make-upem, vlasy a dokonale a sexy oděná. Že taková nejste? „Jste špatná, neschopná, neženská!“ „Všechny ostatní to totiž perfektně zvládají“ a „není divu, že ten váš s vámi nespí nebo má jinou!“ nebo „že se vám všechny dosavadní vztahy rozpadly!“, takže si pěkně kupte náš krém, rtěnku, prádlo, šaty, nové auto, mobil, ledničku, pračku, prostě cokoliv a budete tou dokonalou ženou, kterou všichni chtějí! Aspoň to na vás chrlí časopisy pro ženy, které žijí z reklamy, a následně i kamarádky. Vlastně vůbec svět kolem nás by měl být podle ženských časopisů plný dokonale odpočinutých a zrelaxovaných modelek s dokonalými dětmi a manžely, jenže není!

cekaniPřitom když si otevřete Facebook nebo Instagram, tak vidíte ty desítky kamarádek a desetitisíce žen, které všechno tohle bez problémů zvládají!!! Hovno! Ano, opravdu jsem použil sprosté slovo, protože sprostá slova jsou moje slzy. Slzy za ty, které se dnes a denně trápí kvůli iluzi. Je to jen naleštěná bída, pečlivě sejmutý obraz nereality, které se dotyčná sama zoufale snaží uvěřit. I ona totiž žije ve stejném světě jako vy. Na sociálních sítích málokdy najdete odvrácenou stranu dokonalosti, vyčerpanost, manžela, který vám sice dal ten úžasně krásný auťák za 3 miliony, co krásně vypadá na fotkách, i luxusní dovolenou na Mauriciu, ze které postujete fotky ještě 2 měsíce poté, manžela kterého vám všichni závidí, ale také manžela kterého skoro nevidíte, nemáte si s ním co říct a sex s ním je vám odporný.

Ano, srovnávejte se! Srovnávejte se s mediálními archetypy ženy, s imaginárními předobrazy ze sociálních sítí, s báchorkami „kamarádek“ o dokonalosti, ale klidně i s negativistickými pohledy zhrzených žen, které vás utvrdí, že „ten váš manžel/dítě/šéf není vlastně až tak špatný“ a že nemáte žádné právo si stěžovat! A dělejte to co možná nejčastěji, abyste mohly být až do morku kostí nešťastné! Třeba z toho, že kamarádky stejně staré dítě už chodí a mluví, zatímco to vaše ještě nikoliv. A čím budete nešťastnější, tím tvrdší buďte, tím více ukrajujte ze své ženskosti, až jednou sice možná nebudete dokonalé, ale za to budete tak tvrdé, že vám to bude fuk, tak jako mužům…

Muži, kteří nenávidí ženy anebo spíš sebe

A když už je řeč o mužích, jsou to právě muži, kdo jsou mnohdy spolehlivými a dokonalými ničiteli ženskosti. Viděli jste někdy ženu – bojovnici, která drží v ruce obrovský meč? Víte, kde ho vzala? To jen nějaký muž jí ho vrazil do zad, bodl do srdce anebo nechal v době ohrožení ležet na stole s tím, že on bojovat rozhodně nebude. A je fuk, jestli to byl manžel, partner nebo třeba otec.

Odhaduje se, že každá desátá žena byla znásilněna. Pár jich znám osobně. „Vtip“ je v tom, že vy také. Jen o tom asi nevíte. Násilníkem ve většině případů bývá oběti blízký muž, nejčastěji bývalý nebo stávající partner či v dětském věku někdo z rodiny. A přitom je to tak jasné, „za znásilnění si může žena sama, protože byla oblečena a nalíčena příliš vyzývavě!“ Aspoň to je názor, který koluje nejen v české společnosti a kterému oběti znásilnění, které nevyhledají odbornou péči např. v Bílém kruhu bezpečí, bohužel věří. Ne, za znásilnění může vždy pouze a jen násilník, to ten celý akt vykonal!

ohnuta-zenaJenže znásilnění není jedinou mužskou ranou, která v ženách zabíjí jejich ženskost – podvádění, lhaní, cílené ubližování – to vše, od mužů, kteří vás údajně milují, ale ve skutečnosti nemilují ani vás a ani sebe. A pak tu jsou také muži, kteří nutí ženy mobilizovat jejich sílu, pro svou neschopnost být rytířem, který ženu ochrání a za ženu se postaví. Jenže někdy se ženy samy snaží rytíře odzbrojit a svou ženskost tím zabíjí. Protože podobně jako u žen, existuje i jasná mediální představa a definice dokonalého rytíře – muže. A ten váš jím prostě není! Stejně jako žádný jiný muž na této planetě, což vy ale nevíte, protože nejméně 10 vašich kamarádek a 100 celebrit z časopisů přesně takového dokonalého, bohatého, upraveného, usměvavého, vzdělaného, věrného, vyrovnaného, klidného, úspěšného, skvělého v posteli a perfektního otce přeci má! Aspoň podle Facebooku! A co je na internetu je přeci pravda!

Víte, co se stane, když se budete snažit být stejně dobrá jako muži? Dokážete to! A to bude zároveň konec vaší ženskosti. Budete stejná, jako muži, stejně tvrdá, stejně odolná, stejně systematická, stejně analytická, stejně chladná, vypočítavá a bezcitná. Ano, žena může být jako muž, ale její duše zůstane vždy ženská a málokdy jí je v tom dobře. Přitom největší přidaná hodnota ženy na manažerské pozici, hodnota, kterou muž nemůže nabídnout, je ukryta, vedle dovedností a znalostí, které může mít bez problémů identické jako muž, právě v její ženskosti, v oné odlišnosti, laskavosti a ladnosti jejího přístupu a postupu. V něčem, co muži zkrátka nedokážou, protože to ve svém nitru skryto obvykle nemají.

Kariéra jako zabiják ženství?

placA tím se dostáváme k poslednímu velkému zabijákovi ženství, ke kariéře, a „potřebě něco velkého v životě dokázat“. A já se ptám KOMU?! A vy se sama sebe zeptejte taky, odpověď vás možná překvapí. Cože? To se vám jako snažím říct, že žena nesmí dělat kariéru, jinak nebude ženou? Ne! Přesně tohle se vám říct vůbec nesnažím.

Ono jde totiž o to, JAK tu kariéru dělá a JAKOU ROLI v jejím žebříčku hodnot ta kariéra hraje. „There’s a price you have to pay for everything you choose,“ (všechno, co si zvolíte, vás něco bude stát) řekl kdysi jeden moudrý Američan, kterého jsem potkal. I za kariéru se platí. Muži za ni platí obvykle časem na rodinu a děti, časem na sebe, svoji lidskostí a zdravím. A ženy, ve snaze se jim vyrovnat, kariéře často nabízejí totéž – čas na péči o domov a rodinu a péči o sebe a svou lidskost a laskavost – tedy svoji ženskost.

Znám však ženy, které udělaly kariéru a zůstaly ženami. Jak to dokázaly? Právě svoji ženskostí, která pro ně byla natolik cenná, že kariéře nikdy nepadla na oltář. Jejich cesta nahoru totiž nebyla poháněna snahou o výkon. Naopak, byla motivována snahou o péči, laskavost a pomoc ostatním – zaměstnancům, zákazníkům i partnerům. Byla hnána láskou – k firmě, lidem v ní i k jejím výrobkům. A nikdy nebyla na úkor rodiny, i když to někdy obnášelo bolestivá rozhodnutí. Kariéra tak nikdy nestanula v žebříčku priorit na místě nejvyšším. Tam stála ženskost, v dobách dobrých i dobách zlých. Přesto anebo právě proto se tyto ženy dostaly na vedoucí posty velkých firem i nadnárodních korporací, a to nikoliv navzdory svojí ženskosti, ale právě díky ní.

TIP: Přečtěte si na praktická cvičení zaměřené pokračování článku a získejte svou ženskost zpět, aspoň její část.

Bojujte za svoji ženskost, bojujte za sebe!

Ženskost už není v dnešní době u žen samozřejmostí. Je výsadou. Je něčím, za co žena musí bojovat, prosadit si to navzdory ostatním. Mnoho žen si v raném věku či během dospívání projde drsnou zkušeností, kdy jsou za svoji ženskost doslova trestány, a tak se rozhodnou nebýt už ženami. Musím být silná!“ „Musím všechno zvládnout sama!“ „Musím být perfektní!“ Nesmím dát najevo svou slabost, protože toho pak někdo zneužije!“ To jsou reálné nároky, které na sebe kladou reálné ženy dnes a denně. Nároky tak typické pro muže. Ty ženy to stojí spoustu sil a přináší jim to do života všechno jen ne štěstí.
Je to smutné, ale je to tak. Ženskost se dnes neodpouští. „Barbína, Nanynka, blondýna, fiflena, šlapka, děvka,“ je spousta nadávek a názvů, co dnešní společnost dává těm ženám, které na první pohled vypadají a jednají žensky. Ženám, které se snaží o sebe pečovat, uchovat si svoji ženskost a dávat ji veřejně na odiv. Ženskost ale není spojena s hloupostí. Jsem si téměř jistý, že distribuce IQ (která se řídí normálním rozdělením N(0;1)), i promiskuita, mezi „ženskými“ a „neženskými“ ženami bude identická.

zena-s-kytarouChcete být v dnešním světě ženou? Je tu cena, kterou budete muset zaplatit. Je stále však mnohem nižší než ta, kterou platíte za potlačování ženskosti. Za budování a hlavně udržování robustních hradeb kolem svého citlivého a zranitelného Já, které ho mají před tím zlým světem ochránit, ale které vašemu ženskému Já zároveň brání v rozletu. Někdy jsou tyto hradby navíc tak členité, že to Já se v nich může snadno ztratit. Kolikrát jsem jen slyšel: „Ani jsem netušila, že jsem vůbec ještě takových citů schopna.“ Říkaly to ženy, které propukly v pláč, když nečekaně dostaly kytici s básní a mně se v tu chvíli chtělo plakat s nimi.

Ne vaši ženskost vám nikdy nikdo nemůže vzít, to jen vy sama ji můžete zkoušet navzdory sobě potlačit. Můžete ji schovat za tvrdou vysokou stěnu, která se však postupem času i pro vás samotnou stane neprostupná. Přes kterou ztratíte svůj ženský pohled na svět. Rozebrání této stěny vyžaduje sílu, odvahu, čas a odhodlání dopracovat se ke své ženskosti třeba i proti všem. Vy ale máte právo být žena, máte právo být sama sebou!

O tom, jak to dokázat, se dozvíte na mém semináři UKRADENÁ ŽENSKOST anebo na tom můžeme pracovat společně.

Přečtěte si na praktická cvičení zaměřené pokračování článku a získejte svou ženskost zpět, aspoň její část.


Zvláštní poděkování: Normálně to nedělám, ale tenhle článek jsem nechal před publikováním pročíst hned několik žen, kterých si hluboce vážím. Tímto bych jim chtěl ještě jednou všem poděkovat za pomoc!

PohledO autorovi

Martin Zikmund je lektor firemních workshopů a seminářů a průvodce lidí a firem klíčovými změnami. Je také autorem všech textů a většiny fotografií na tomto blogu. Více se o něm dozvíte na Nekouč.cz.

16 comments

  1. Milý Martine,
    mám úplně opačný problém. Jsem ženská, jemná, empatická, citlivá, laskavá ale svět mi pořád a pořád dokola dokazuje, že jsem mimoň, který zastydl v době, která už dávno neexistuje a existovat už zřejmě nikdy nebude. V době kdy ženy byly ženské a muži byli stateční, pravdomluvní a spolehliví. Má zkušenost s muži dnešních dnů je = využitá, zneužitá, s rozcupovaným srdcem na malé kousíčky. Jistě nejsou všichni muži stejní, nebo spíše stejně nemužní, bylo by nefér je házet do jednoho pytle. Bohužel se ale ti šikovní nikde nesdružují a nepořádají veřejné pikniky, kde by se člověk potěšil jejich přítomností, rozmluvou a vědomím, že celá ta situace ještě není tak špatná.
    Co se mnou? Na to bych moc ráda odpověď.
    Děkuji za ni předem a zdravím Vás
    Pavlína

    To se mi líbí

    1. Krásné odpoledne Pavlo,

      když se nám v životě začnou dokola opakovat některé nežádoucí prožitky, může to být buď velká smůla, třeba když dvakrát v jednom týdnu sedneme do letadla, které musí nouzově přistávat, anebo to může také značit, že jednáme podle vzorce, který nás neustále dostává do stejných situací, třeba když dvakrát po sobě zažijeme s různými lidmi de facto podobně probíhající a končící vztah. Tyto vzorce se v našem mozku vytvářejí prakticky celý náš život. Do značné míry jsou nám už „vtlučeny“ do hlavy v dětství, zejména v případech partnerského chování. Podle poznatků vývojové psychologie dítě už od 3 měsíců věku vnímá, jak se k sobě chovají osoby, které o něj pečují (obvykle rodiče) a vzorce jejich chování a reakcí na ně si pečlivě ukládá přímo do nevědomí. I proto se děti z rozvedených rodin statisticky častěji samy rozvádějí.

      Právě naše nevědomí je často tím, co nás nutí dostávat se neustále do stejný problémů, dokud si nezvědomíme, co přesně děláme a proč a nezkusíme tato fyzicky existující spojení mezi buněčnými skupinami v našem mozku (podle neurofyziologa Josepha LeDouxe) oslabit. V tom nám bohužel často a efektivně brání tzv. refrakterní fáze prožívání emocí, kdy „nedokážeme začlenit informace, jež nezapadají do aktuálně prožívaných emocí „(abych citoval amerického psychologa Paula Ekmana). Právě okamžiky, kdy nás někdo využije, zneužije a rozcupuje nám srdce jsou přesně případy návalů hlubokého smutku, někdy strachu, hněvu a posléze znechucení – zkrátka těch vůbec nejsilnějších emocí, které nám o to více brání pochopit, co nás do dané situace dovedlo.

      S nahlédnutím na své nevědomí si někteří lidé přesto časem dokáží poradit sami, jiní však k tomu potřebují pomoci, protože to „časem“ obvykle trvá roky až desetiletí. Dobrá zpráva je, že existuje řada metod, jak na to. Osobně s oblibou používám metodu britského psychiatra prof. Steva Peterse, ale stejně tak fungují i daseinsanalytické metody imaginace, a někdy dokáže hodně napovědět i výklad snů, které jsou královskou cestou do nevědomí, jak říkává doc. Čálek.

      Na Vaši otázku co s Vámi bych Vám proto asi nejspíš doporučil buď zajít ke klasickému a zkušenému psychoterapeutovi (v Praze jich Vám pár umím doporučit) anebo Vám s tím případně mohu zkusit pomoci i já, byť psychoterapeut nejsem (http://nekouc.cz). Možná by také nebylo od věci, kdybyste mohla dorazit na můj seminář 17. října, pár volných míst tam zatím ještě je a těmto věcem se zcela určitě budeme věnovat https://jecasnazmenu.cz/ukradena-zenskost/.

      Popřeji Vám tedy hodně síly a nevzdávejte se. Už to, že se ptáte, co s tím, značí, že Vy máte na to to změnit! Jen občas je holt rychlejší do cíle letět letadlem než jít pěšky. Zejména, cestujeme-li nedej Bože z ostrova.

      Martin Z.

      To se mi líbí

  2. Souhlasím s paní Slánskou. Četla jsem oba články – pro ženy i pro muže. Zatímco u mužů autor (myslím, že naprosto správně) zdůrazňuje především nutnost zůstat sám sebou a „povoluje“ slzy i „ženské“ práce a záliby, názor na to, jak má vypadat ženskost, má dost vyhraněný.
    Mám se jít zastřelit jen proto, že jsem se narodila s tělem, ze kterého prýští adrenalin i ušima v reakci na téměř jakýkoliv podnět (no dobře, trošku jsem to přehnala, ale ne moc) a v článku zmiňovaný meč mi není proti mysli o nic víc než hraní si s batolaty a hezké oblečení? Ani mě nenapadne.

    To se mi líbí

  3. Souhlasím s výše zmíněnými příspěvky a napadlo mě, pane Martine, že berete v potaz jen jednu typicky ženskou stránku, tu hodnou a laskavou, ale k ženě patří i jiná a stejně hluboká část, je to ta ošklivá čarodějnice a ta není o nic více zavrženíhodná, i když se přijímá hůře. Je to pěkně zpracováno v knize Ženy, které běhaly s vlky, znáte?

    To se mi líbí

  4. Milé Ženy, s úsměvem se přestaňme bránit, neboť v tomto článku nás nikdo nenapadá. Je to spíš pohlazení a poděkování a není nutné se bránit. Autor článku samozřejmě ví, že jsme i čarodějnice i bojovnice a to zcela přirozeně. Jen kdysi jsme se tak projevovaly jen v krizových situacích. A ty nebyly na každodenním programu dne. Dnes v dnešní době, to tak bohužel je. Máme meče v ruce a musíme bojovat, často to za nás nikdo jiný neudělá. Ale i když přejde doba nutná k boji, ze zvyku v té roli zůstáváme. A to je škoda. Protože, věřte mi, být něžnou, láskyplnou, odpouštějící bytostí je nádherné…a jen podotýkám, abyste nebyly opět zneužity a raněny, pak si samy sebe musíte vážit, milovat se a případným potřebám kohokoliv jiného Vás přivést do situace, která Vám není příjemná nastavit mantinely. Opět s úsměvem a něžně, ale nepovolit.
    Pohlaďme se, usmějme se jedna na druhou, když se potkáme a bude nám to slušet, pochvalme se, buďme k sobě přející..“Nakazíme“ tím jedna druhou, ale i okolí a uvidíte, věci se začnou měnit..

    To se mi líbí

    1. Nemyslím čarodějnici v negativním smyslu, ani jako jakéhosi maskovaneho muže v sukni, spíše osobu brutálně upřímnou, proziravou, nutnou k nekompromisním životním rozhodnutím a životním cyklum. Je tu málo prostoru na vysvětlení =( , ale pan psycholog by mi snad mohl rozumět, aspoň. A nikoho nenapadam =) jinak se mi článek líbil, abych přidala to pohlazení, jen tato stránka ženy mi v něm chybí.

      To se mi líbí

      1. Taky s timto souhlasim. Prestoze si uvědomuju silu zenskosti, je v ni také ta nutnost, kterou zminujete: osoba brutalne uprimna, prozirava…atd.. do puntiku.. I toto jsou dnesni zeny, jestli bohužel, to uz je otázka, ale svet a rádoby „muzi“ je do těchto pozic casto tlaci. 😦

        To se mi líbí

  5. Krásny článok, nútil ma zamyslieť sa nad svojim postojom k životu, partnerstvu, materstvu, kariére…a nad Vami formulovanou otázkou KOMU chcem niečo veľké dokázať, som hlboko uvažovala a celkom rýchlo prišla na pre mňa prekvapujúcu vec, ktorá (ako inak) súvisí s detstvom 😀 takže Vám ďakujem za nový podnet na sebaobjavovanie 🙂 čítala som aj ostatné články a som nadšená, že som našla taký kvalitný a odborný zdroj úvah 🙂

    To se mi líbí

  6. Málem jste mě rozbrečel. Je mi dvacet let, žádný závratný věk a žádné převratné zkušenosti a životní story, ale při čtení Vašeho článku mi došlo, proč mi posledních pár let není úplně dobře i přes to, že se vlastně mám skvěle. Mám teď o čem přemýšlet a na čem pracovat, děkuji.

    To se mi líbí

    1. Hezké dopoledne Veroniko, tak to mě mrzí, že jste se v některých pasážích tohohle článku našla. Situace, kdy nám je „vlastně skvěle“ a přesto se necítíme nijak zvlášť šťastní, jsou nejhorší. Zejména pokud nám to druzí připomínají, že se máme skvěle, a tudíž máme za „povinnost“ se tak cítit. Nemáme. Takže si z toho nic nedělejte a naslouchejte svým vlastním pocitům. Třeba Vás i povedou na cestě k tomu, abyste se začala cítit lépe. Ostatně silná intuice je obvykle přisuzována ženám.

      Zkuste si možná přečíst i ten druhý článek o ženskosti https://jecasnazmenu.cz/2016/10/04/ziskejte-zpet-svoji-zenskost-i-sama-sebe/. Jsou tam některá praktická cvičení, která by Vám mohla pomoci při prozkoumávání tohohle tématu. A možná by Vás oslovil i tenhle článek https://jecasnazmenu.cz/2016/11/27/jak-byt-sam-sebou-a-proc/.

      Tak ať se brzy cítíte co nejlépe!

      To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s