Temná a světlá strana sociálních sítí

O sociálních sítích se v poslední době rozhodně nemluví zrovna v pozitivním slova smyslu. Mají totiž svou temnou stranu, která ovládá životy celé řady lidí. Stejně tak ale mají i tu světlou. Řada pohledů na ně jako by však byla jednostranných. Co někomu z nás sociální sítě berou a co někomu z nás dávají?

Poníženi na zboží

Jeden starý bonmot říká, že když vám někdo nabízí něco zdarma, zbožím jste vy. U sociálních sítí je to do puntíku pravda. Jejich byznys model počítá s tím, že vám budou prodávat reklamu, že zbožím, které je prodávané, jste doslova vy a vaše osobní data. Aby tento produkt dobře fungoval, musí přitáhnout co nejvíce uživatelů. A moderní neurověda samozřejmě ví, jak to udělat co nejlépe. Stačí její poznatky zneužít. Pojďme se tedy podívat do světa, kde jste obyčejným zbožím, do světa, kde žijí stamiliony lidí…

Navrženo pro závislost, manipulaci a obchod s vaším soukromím

mozek 2Sociální sítě jsou tedy velice chytře navržené. Využívají poznatky moderní neurovědy, aby dosáhly co možná nejsilnější závislosti svých uživatelů. Jejich cílem je udržet co nejdéle aktivní emoci hledání, čehož lze dosáhnout pravidelným přísunem dopaminu, naší vlastní odměně za nalezení. A protože lidé na sociálních sítích podle studie profesorky psychologie z Albright College Gwnedolyn Seidman hledají sounáležitost a sebeprezentaci, když dostanou lajk za cokoliv, tak obojí záhy nacházejí, což udrží okruh pro hledání dále aktivní, a uživatele to udrží déle u sociální sítě jako takové.

No a jelikož lajky dostáváme za své příspěvky, tak tato odměna podnítí tvorbu obsahu pro další chycené a do budoucna závislé kolegy uživatele. Však schválně, zkuste si otestovat své užívání Facebooku nebo Instagramu nebo jiné sociální sítě, na testu kritérií substanční závislosti, který se používá třeba pro alkohol nebo drogy, které rovněž fungují na bázi využití dopaminového cyklu. Jste se sociálními sítěmi svobodní?

To, že vytváříte nový obsah, navíc zcela zdarma, je přitom pro firmy provozující sociální sítě kriticky významné. Proč? Protože jednak ostatní, třeba i čistě pasivní, uživatelé mají co konzumovat, a protože z vašich příspěvků získává dotyčná firma cenné informace o vašem soukromí, které může velmi draze prodávat zadavatelům reklamy, nebo třeba firmám ovlivňující výsledky voleb ve vaší zemi.

Proč sociální sítě nereflektují realitu

DSCN1770_editedProtože sociální sítě fungují jako ostatní závislosti, postupně podněcují tvorbu více a více obsahu. Gwnedolyn Seidman přitom vysledovala určité vzorce chování uživatelů na základě jejich osobnostních rysů v psychologickém testu osobnosti Big Five. Lidé, kteří mají vysoké skóre v oblasti přívětivosti (ochoty pomáhat druhým, tendenci důvěřovat druhým lidem a vyhledávat spolupráci) a neuroticismu (tendence prožívat negativní citové stavy jako smutek, obavy, vinu a hněv) hledají na Facebooku potřebu sounáležitosti. Proto také budou častěji členy nejrůznějších skupin či fanoušky stránek a členství v těchto skupinách pro ně bude důležité. Častěji také budou vyjadřovat svou příslušnost k nějaké skupině, právě tvorbou nových příspěvků. Velká část obsahu sociálních sítí tedy pochází od altruistů, ale také úzkostných, temperamentních a náladových lidí.

Další významnou část příspěvků na sociálních sítích generují uživatelé, jejichž svědomitost (schopnost sebekontroly, organizování a realizování úkolů) není příliš vysoká. Ti zde totiž hledají sebeprezentaci. Velké množství selfies, fotek toho, co zrovna snědli, koupili, viděli, a hlavně příspěvky o nich samotných – tak budou vypadat jejich vstupy na sociální sítě. Velká část z nich přitom bude mít s realitou pramálo společného, protože těmto lidem, kteří jsou v reálném světě úzkostní, temperamentní a náladoví, DSCN1805_editedpřípadně také nedochvilní, nespolehliví, málo výkonní, neuspořádaní a necílevědomí, jde hlavně o vytvoření umělého pozitivního sebeobrazu.

„Drobným“ problémem sociálních sítí tedy je, že tento virtuální svět naprosto nereflektuje realitu, a to přesto, že je využívá významná část populace. Tuhle „drobnost“ vám však zapomněli říct. Zejména, pokud jste teenageři. Příspěvky na těchto sítích mají totiž potřebu vytvářet zejména určité typy lidí, kteří zde, na rozdíl od reálného světa, potřebují pokrýt jen dvě výše zmíněné a velice specifické potřeby.

Dvě strany jedné mince

Je všechno ale opravdu jen a jen negativní? Když v únoru 2013 vydali Hanna Krasnova, Helena Wenniger, Thomas Widjaja a Peter Buxmann z Institutu informačních systémů při Humboldt-Universität v Berlíně a z oddělení pro softwarový byznys a informační management Technické univerzity v Darmstadtu svou publikaci Envy on Facebook: A Hidden Threat to Users’s Life Satisfaction, způsobila ve světě menší poprask. Nabídla totiž vyvážený pohled na téma sociálních sítí. I proto má teď, po téměř 7 letech na 150 citací. Každá mince má totiž dvě strany, říká jedno staré přísloví. A stejné je to i s Facebookem a dalšími sociálními sítěmi.

Tato studie zjistila, že 43,8 % respondentů po používání Facebooku naposledy pocítilo nejméně jednu pozitivní emoci, a to zejména zábavu (28,8 %), uspokojení (9,5 %), informovanost (7,8 %), nadšení (6,1 %) a uvolnění (4,3 %). Celých 28,8 % respondentů pak uvádělo, že používání Facebooku na ně nemá žádné zvláštní emoční dopady a 36,9 % respondentů pak hovořilo o negativních emocích. Konkrétně šlo o znuděnost (13,8 %), vztek (9,2 %), frustraci (8,9 %), vinu (3,5 %), únavu (2,9 %), smutek (2,6 %), osamění (1,4 %) a závist (1,2 %). Jak je ale možné, že zatímco někdo se cítí po používání sociálních sítí v zásadě pozitivně, zatímco někdo jiný přesně naopak?

Aktivní versus pasivní užívání sociálních sítí

Existují dva způsoby používání sociálních sítí – aktivní, kdy přidáváme vlastní příspěvky, komentujeme příspěvky ostatních a dostáváme se všeobecně do nějakých sociálních interakcí s ostatními uživateli, a pasivní, kdy jen sledujeme obsah, který na dané sociální síti vytvořili ostatní. Oba dva způsoby mohou přinést pozitivní, ale i negativní, výstupy z užívání sociálních sítí.

ptfbty

Když třeba sdílíme svoji profilovou fotku, a dostaneme hodně lajků (tj. také hodně dopaminu, který podporuje závislost na sociálních sítích), nebo když pomůžeme svým komentářem někomu vyřešit nějaký problém, a on nám za to poděkuje, budeme se dost pravděpodobně cítit bezprostředně poté lépe. Stejně tak ale můžeme sdílet tutéž fotku a sklidit výsměch a výčet toho, co všechno je na nás špatně, a za svoji radu komentář, ať se nemontujeme do něčeho, čemu nerozumíme, což pak logicky povede k našim negativním pocitům. Sociální sítě jsou tedy jakousi loterií, či ruletou, chcete-li, ve které s každou interakcí dáváme všanc nejen své soukromí, ale hlavně své pocity. Tedy pokud je používáme aktivně.

Pak je tu ale ještě pasivní používání, kdy jen sledujeme obsah vytvořený ostatními, který je mnohdy pečlivě selektován tak, aby manipuloval našim míněním (abychom u něj déle vydrželi), a pak ještě draze placené reklamy. Při pasivní konzumaci se navíc velmi elegantně uplatňují některá kognitivní zkreslení, která v nás mají potvrdit a udržet již prožívanou emoci a přesvědčení. Pokud tedy otevřeme svůj Facebook s tím, že „všechno je na houby“, dost pravděpodobně se naše pocity ještě utvrdí, s opačným přesvědčením však budeme mít tendenci selektovat příspěvky, které nám naopak potvrdí, že všechno je super. Jenže právě pasivní konzumace informací vede podle výše citované německé studie nejen k častější závisti, ale také k zábavě, informovanosti a třeba i nadšení, které jsou řádově častěji se vyskytujícími emocemi.

Drobným problémem však budiž výsledek studie Holly Shakyové z UC San Diego a Nicholase Christakise z Yale University, kteří zjistili, že dlouhodobé dopady užívání Facebooku vedou k 5 až 8 % nárůstu psychických potíží.

Kde leží temná strana sociálních sítí

Klíčovým a rozhodujícím aspektem pro dopady sociálních sítí na vaše emoce, psychické zdraví a i celkovou životní spokojenost, bude však především váš přístup k nim a okruh lidí, kterými se na nich obklopíte.

DSC_0864Pokud toužíte poznat jejich temnou stranu, pak používejte sociální sítě jako únik od své reality. Zkuste také sdílet co nejvíc informací (ideálně) ze svého soukromí, které by vás ideálně mohly poškodit třeba v práci a v reálných přátelských či dokonce partnerských vztazích. Nemějte také žádný časový limit pro užívání sociálních sítí (tj. díky dopaminovému efektu je budete používat čím dál víc). Dále je také používejte tehdy, kdy se necítíte psychicky dobře, abyste si potvrdili, že ve svém věku jste totální looser. No a pokud možno vstupujte stále do stejných sociálních interakcí (diskusí), ve kterých se uplatní třeba i vaše skryté mechanismy vyhýbání se existenciální krizi, abyste se zde mohli pořádně naštvat a pohádat. O to Facebooku taky samozřejmě jde, protože pak u něj vydržíte mnohem déle, a může na vás víc vydělat. Ostatně zoologická zahrada také víc vydělá, když zvířata běhají ve výběhu, a ne když jsou zalezlá někde v brlohu v kleci. A vy jste na sociálních sítích právě oním zvířetem v kleci, exponát, prostě prodávané zboží.

Pokud byste však raději chtěli poznat světlou stranu sociálních sítí, bude to o něco náročnější. Předně si stanovte pevnou hranici, kolik času jim denně chcete věnovat. K důkladnému zvážení je také zcela eliminovat používání sociálních sítích v době, kdy se necítíte dobře. V případech, kdy vám není dobře vám oproti tomu může pomoci třeba krátká meditace, která na rozdíl od používání sociálních sítí, prokazatelně vede ke zlepšení psychického zdraví. Dále si definujte, co přesně tam hledáte, a tomu a jen tomu věnujte pozornost. Omezíte tím tak princip vzniku závislosti, protože okruh pro hledání je aktivní bez žádného konkrétního cíle, a zdrojů, ze kterých dostat dopamin za nalezení „něčeho“ je na sociálních sítí víc než dost. Předem si také stanovte pevnou hranici svého soukromí, a to nejen v kontextu toho, koho si budete přidávat do „přátel“, ale i v kontextu toho, co ze svého soukromí budete sdílet. Protože to ostatně pak může Facebook libovolně dál používat (viz podmínky užití), a tedy i prodávat komukoliv, kdo mu za to dá peníze. Důkladně také zvažte, zda se zapojovat do diskusí pod příspěvky, zejména u emoce podněcujících témat, které Facebook díky svým interním mechanismům dává do vašeho feedu na první místa, a to proto, abyste u něj co nejdéle vydrželi a Facebook tak zvýšil prodejní hodnotu svého zboží, tj. vás.

cof

Kromě obecných zásad, jak si udržet spíše pozitivní zkušenosti s využíváním sociálních sítí jsou zde ještě dvě zásady takříkajíc „původní“. Ta první z nich se objevila už u praotce sociálních sítí, Orkutu, sociální sítě z roku 2004. Sociální sítě vám totiž umožňují obnovit vyhaslá sociální pouta např. se spolužáky ze základní školy, a udržovat sociální kontakty s přáteli, kteří bydlí třeba na druhém konci světa, nebo kteří jsou dlouhodobě nemocní apod. U seniorů pak nelze opomenout velký přínos v podobě mnohem častějšího kontaktu s vnoučaty. Právě o obnově a vytváření sociálních pout s lidmi, které reálně znáte, Orkut původně byl. Používejte sociální sítě za tímto účelem, a pozitivní emoce související s větším pocitem propojení s blízkými, vám dozajista vydrží. No a pak je tu ta druhá zásada, která ve virtuálním prostoru fungovala odnepaměti. Existuje část lidí, která má silné problémy s navazováním sociálního kontaktu v reálném prostředí, zejména lidé se sociálními úzkostmi, kteří se třeba bojí vyjít ven z domu. V tom virtuálním světě to však tak být nemusí a sociální sítě jim mohou zprostředkovat potřebný sociální kontakt. Někdy to však může být až dvousečné, to když se sociální sítě stanou právě oním únikem. Jindy však mohou posloužit jako nástroj, jak postupně získat větší jistotu v sociálních interakcích, potřebné přijetí, sounáležitost i podporu, a jak začít navazovat sociální kontakty i v reálném světě.

Ať už to máte či chcete tak či onak, není radno zapomínat na to, že používání Facebooku a dalších sociálních sítí je extrémně náročné na sebepéči a pokud nemáte dobře ošetřené své hranice a místo, na sociálních sítích a jejich dopadech na vaše emoce a spokojenost v životě, se to bezprostředně projeví.

Jsou sociální sítě čistým zlem?

DSC_0552Označit sociální sítě za čisté zlo není podle mě fér. To platí ostatně i o analogii se zoologickou zahradou. I ta má své nesporné plusy a mínusy. Rozdíl je v tom, že my na rozdíl od zvířat přeci jen máme na výběr. No, v případě těch závislých, se hodí spíš říct, že měli. Oproti substančním závislostem je tu však jeden kritický rozdíl. Ten nespočívá ani tak v tom, že diagnostická kritéria pro substanční závislosti je podle WHO nepřípustné na sociální sítě použít, ale spíš v tom, že o škodlivosti alkoholu, cigaret, marihuany, pervitinu, heroinu, kokainu a dalších substancích existovalo u všech prvouživatelů aspoň nějaké povědomí. U sociálních sítí tomu tak bohužel nebylo a stále není. A co vy? Chcete být zbožím? A co za svou roli prodávaného exponátu ze sociálních sítí získáváte? To je totiž možná otázka, kterou je vhodné si položit…


Zaujal vás tento článek? Pokud máte zájem, můžete využít také individuální konzultaci. A dokážeme pomoci i vaší firmě a zaměstnancům.

PohledO autorovi

Martin Zikmund je průvodce lidí a firem klíčovými změnami, vede semináře a workshopy pro veřejnost i pro firmy zaměřené na témata zvládání stresu, meditace, spokojenost v práci i mimo ni a osobního rozvoje. Je autorem všech textů a většiny fotografií na tomto blogu. Více se o něm dozvíte na www.martinzikmund.cz.

 

3 komentáře: „Temná a světlá strana sociálních sítí

  1. Výborný článek. Nicméně chtěl bych podotknout že Facebook sbírá data i právě přes tlačítka „To se mi líbí“ které tu máte pod každým článkem. Pomocí těchto tlačítek si vytvoří profil úplně na každého (kdo neblokuje trackery například pomocí prohlížeče jako je Firefox) a to dotyčný ani nemusí mít profil na Facebooku.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s