#SexQnAs: Proč máme sex a proč bychom ho mít neměli

Sex je ústředním aspektem bytí člověka. Je pro nás zdrojem potěšení a pohody, a přispívá k celkovému naplnění a spokojenosti, jak ostatně praví Deklarace sexuálních práv. Proč je ale pro naše zdraví a život tak důležitý? Jaké vlastně plní funkce? Proč ne každá motivace k sexuálnímu chování je „zdravá“? A kdy nám sex může i uškodit?

Proč je pro nás sex důležitý

V sexuologii se sexu „zdravému“ sexu přidělují dvě základní funkce: prokreativní a rekreativní. Nejčastěji nás k sexuálnímu chování motivuje pouze jedna z nich, a dejme si ruku na srdce – pro většinu z nás je to ta druhá.

Prokreativní funkce sexu, jak sám název napovídá, podporuje tvorbu, konkrétně tvorbu nových lidí. Ano, sex je aktivita, která za určitých okolností vede k početí nového života, a někteří lidé ji právě za tímto účelem provozují. Pro řadu lidí je prokreativní funkce naopak nežádoucí, a snaží se jí potlačit, např. formou antikoncepce (viz některý z dalších dílů). Řadě lidem dokonce prokreativní funkce sexu způsobuje spíš úzkosti a odrazuje je od sexuálního chování. Strach z početí pak doslova narušuje jejich svobodný sexuální prožitek, a to i tehdy, používají-li třeba i více druhů antikoncepce (např. kondom + hormonální koncepci). Tomu se ale budeme v budoucnu věnovat v článku o antikoncepci.

Rekreativní funkcí sexu je zjednodušeně řečeno skutečně odpočinek. Sexuální aktivita pomáhá (mimo jiné) produkovat hormon oxytocin, který je zodpovědný za rytmické stahy svalových skupin, které u mužů pomáhají při ejakulaci dostat semeno co nejdále od žaludu (a tím pomáhají početí), potažmo u žen pak pomáhá při porodu dostat dítě ven. Oxytocin se ale také významně podílí na vytváření sociálních pout (to proto se vám snadno sex na jednu noc po pořádném orgasmu může „zvrhnout“ v něco víc) a paralyzuje schopnost adenohypofýzy produkovat hlavní stresový hormon.

Díky tomu nám sexuální chování ulevuje od stresu, respektive zklidní činnost tzv. HPA osy. Zároveň dojde k aktivaci parasympatického nervového systému, který náš organismus nastavuje pro odpočinek a trávení. Navíc se přidávají i látky, které nám pomáhají snáze usnout. Jako příjemný bonus také dochází k tlumení bolestí a aktivaci částí mozku zodpovědných za euforii (viz např. tento článek). Sexuální chování nám tedy kromě úlevy od stresu a bolestí přináší i lepší spánek a příjemné pocity, a tím prospívá i psychickému zdraví. To vše už od velmi raného dětství. Sexuální chování, konkrétně masturbaci, totiž provádějí i malá miminka. A stejně jako u miminek, tak i u dospělých, se dostavuje zvýšená potřeba sexuálního chování v dobách, kdy prožíváme větší míru stresu.

Změna chuti na sex jako indikátor nemoci

Sex je normálním, běžným a žádoucím projevem zdraví. Stejně jako třeba hlad nebo žízeň, i chuť na sex patří mezi základní fyziologické potřeby. I proto WAS (World Association for Sexual Health) říká, že sex je ústředním aspektem bytí člověka. Stejně jako u jídla, pití a spánku, i u sexu existují značné individuální odlišnosti v tom, jak často na něj máme chuť. Každý z nás má něco jako „normální“ hladinu sexuální apetence (chuti na sex), která se s věkem může měnit.

To, na co je však potřeba dávat si obzvláště pozor, jsou náhlé výrazné změny sexuální apetence. Výrazná změna sexuální apetence,tj. chuti na sex, je totiž klíčovým indikátorem fyzického i psychického zdraví. Je to obvykle ten vůbec první indikátor toho, že se s námi něco děje. Tento indikátor se projeví obvykle ještě dřív, než výkyvy v ostatních fyziologických potřebách jako je spánek, jídlo, pití, či vyměšování.

Skokový nárůst chuti na sex během období, kdy zažíváme stres – tj. pocit ohrožení – je dominantou mužů i žen. U mužů má navíc své biologické opodstatnění – rozšířit své geny v době ohrožení, tedy ještě než zemřeme. U žen převažuje v motivaci větší sexuální aktivity právě ona úleva od stresu, kterou přináší oxytocin. Ten je nám dostupný nejen po orgasmu, ale také při fyzické blízkosti, např. během objímání.

Důležité je však všímat si i skokového poklesu chuti na sex. I ten má své evoluční opodstatnění, protože rozmnožovat se v době, kdy je ohrožena možnost donosit dítě (u žen), nebo kdy by dítě mohlo být poškozeno v důsledku nekvalitních spermií zdeformovaných nějakou nemocí (u mužů) není pro zachování druhu žádoucí. Pokles sexuální apetence tak bývá obvykle projevem závažnějších fyzických či psychických onemocnění.

Vedlejší funkce sexu aneb proč se do sexu dostávají city

Když jsme hovořili o rekreativní funkci sexu, došla řeč i na oxytocin. Právě tento hormon má ale kromě okamžitého potlačení produkce stresových hormonů ještě další „vedlejší efekty“, které nám dokáží způsobit řadu těžkostí v okamžiku, kdy sexuální chování provádíme s někým jiným než s naším partnerem.

Oxytocin je ve skutečnosti zodpovědný za vytváření sociálních pout a podporuje chuť spolupracovat. Evoluční biologie má za to, že právě oxytocin stojí za naší dominancí nad ostatními živočišnými druhy. Člověk totiž pravděpodobně hlavně díky němu dokáže udržovat sociální kontakty i mimo základní rodinu či smečku a efektivně spolupracovat se zcela cizími lidmi, zejména např. při záchraně dalších cizích lidí, jak se ukazuje při různých katastrofách.

Kromě sexu a fyzického kontaktu se oxytocin uvolňuje i při projevech soucitu, při péči o někoho a při prožívání paniky. Čím vyšší hladinu oxytocinu v těle máme, tím větší máme chuť ostatním pomáhat, a to třeba včetně chuti dát peníze na charitu, jak ukázal jeden experiment.

Pro heterosexuální ženy a velkou část homosexuálních mužů (obecně pro lidi se „samičím mozkem“, respektive INAH-3, jedním z jader hypothalamu) je oxytocin klíčový pro vytváření párových pout. A protože tyto biochemické procesy zasahující hypothalamus jsou nevědomé, naše vědomí, sebekontrola a zodpovědnost do nich nedokáží promlouvat (viz také zmiňovaný experiment s oxytocinem, kdy lidé po dávce oxytocinu měli chuť dát více peněz na charitu bez ohledu na své finanční zdroje). Právě proto sex na jednu noc, i přes vzájemnou dohodu, může skončit „větším nárokem“, a to obvykle ze strany člověka se samičím INAH-3). A to pak může mít drtivé dopady na psychiku, jak si řekneme vzápětí.

Temná strana sexu aneb proč pokud možno nemít sex

A tím se také dostáváme k temné straně sexu. Protože kromě prokreativní a rekreativní motivace k sexu, které lze obecně považovat za velmi zdravé, a chcete-li „normální“, existují i další motivace k sexu, které už tak „zdravé“ nejsou, a které mnohdy vedou i k vnitřnímu sebepoškozování a ne-štěstí (až neštěstí).

V temné straně sexu už nehraje prim potřeba mít děti nebo se uvolnit, ale strachy, úzkosti, náš stín a naši vnitřní démoni. Do popředí motivace k sexuálnímu chování se tak dostávají temné stránky našeho nevědomí a psychické procesy, které nejsou tak zcela pod naší kontrolou ani v souladu s naší vůlí. Ty nás pak dovedou sice k hédonickému prožitku sexu, kterého ovšem po jeho skončení budeme litovat. A to je podle britského psychiatra z Univerzity v Oxfordu, Mortena Kringelbacha, zaručený recept k ne-štěstí.

Tyto „nezdravé“ motivace k sexuálnímu chování přitom dokáží napáchat závažné škody na psychice člověka a mohou často vést ještě k dalšímu posílení a prohloubení některých potíží, které si člověk s sebou nese z předchozího života (typicky těch, kterým psychiatrie říká poruchy osobnosti).

Sex ze strachu

Vůbec nejčastějším nezdravým sexuálním chováním bývá sex ze strachu. Tím, bohužel, nemyslím pouze znásilnění, tedy sex z násilného donucení nebo pod pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy (jak praví § 185 trestního zákona). Při sexu je extrémně důležité znát svá sexuální práva a jednat v souladu s nimi. Deklarace sexuálních práv je totiž reflektuje zdravé motivace pro sex a tzv. normální sexuální chování (viz budoucí článek).

Řada lidí má dnes běžně sex ze strachu, aby nepřišly o vztah. Děje se to naprosto běžně, v nečekaně vysokém procentu případů, a to i v dlouhodobých vztazích či manželstvích, kde jeden z partnerů podstupuje sexuální chování, o které sám vůbec nemá zájem, a to „jen pro toho druhého“. Obvykle tak činí ze strachu, aby o něj nepřišel, aby mu ten druhý nebyl nevěrný, aby mu ten druhý nevyčítal absenci sexu atd. Řada lidí dnes také přistupuje k sexu ze strachu ze samoty, kdy sex může být způsobem (hlavně pro atraktivnější ženy či muže), jak aspoň dočasně někoho přilákat a být s ním v intimním (a to nejen fyzicky) kontaktu. Sex ze strachu ale závažným způsobem narušuje vztah člověka k sobě samému a činí jej toxickým a sebepoškozujícím.

Sex ze strachu také zahrnuje speciální případy, které postihuje trestní zákoník. Kromě výše zmíněného znásilnění (§ 185), tedy situace, kdy vás někdo násilím či pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy, donutí k pohlavnímu styku. Patří sem totiž i sexuální nátlak (§ 186), neboli sex, při kterém někdo zneužije vaší bezbrannosti, nebo závislosti nebo svého postavení a z něj vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu (např. váš učitel, nadřízený v práci apod.). A stejně tak i pohlavní zneužití (§ 187), které se týká soulože či jiného pohlavního zneužití dětí mladších 15 let.

Destruktivní sex

Také destruktivní důvody k sexu jsou možná častější, než by se mohlo zdát. Jedním z nich je potrestání někoho jiného, tedy pomsta, a to obvykle nevěrnému partnerovi, nebo případně aktuálnímu sexuálnímu partnerovi (např. za to, že nás dříve odmítal(a)). Jakkoliv tato motivace zdánlivě nabízí příslib hned dvojího potěšení – ze sexu a z pomsty – obvykle přináší jen to sexuální. A to když je dostatečně silné, tak díky oxytocinu může vyvolat vážný problém – „zamilování se“ v přímém rozporu s původním záměrem. Pak tu ale v každém případě máme podstatný háček, a to zpronevěření se vlastním hodnotám z vlastního vzteku, který nám brání v aplikaci sebekontroly, zodpovědnosti a racionality.

Část lidí má také sex, aby potrestala svého rodiče (obvykle) opačného pohlaví, nebo svého bývalého partnera/partnerku – ať už zcela či víceméně nevědomě. Při sexu, který je pak obvykle plný dominance a někdy až drsného zacházení, se pak snaží potrestat „všechny ženy/muže“. Ani tady se však skutečné uspokojení nedostaví, a jen se otevřou staré a nezahojené rány. Muži za tímto účelem někdy také vyhledávají prostitutky. Tento motiv bývá přítomný i u mnoha trestných činů znásilnění.

Další destruktivní motivací bývá potrestání sebe. Někdo se trestá za svoji sexuální orientaci (sexem s člověkem jiného pohlaví, než na které je orientován), někdo si přeje být potrestán při sexu, ale ne za účelem rekreativního prožitku (např. při BDSMviz některý z dalších dílů), ale za účelem prožití si trestu za něco, co se děje mimo hranice sexuálních her (např. za to, že v něčem není „dostatečně dobrý“), někdo se chce potrestat třeba sexem s někým, kdo ho nepřitahuje, nebo s kým by za normálních okolností nechtěl mít sex, opět za něco, co se stalo mimo hranice sexuálních aktivit s daným člověkem (např. potrestat se za to, že je podle sebe tlustý a neatraktivní sexem s někým, kdo mu přijde tlustý a neatraktivní). Asi netřeba dodávat, že po takovémto sexu se člověk opravdu cítí hůř, neboť se jedná o formu psychického sebepoškozování. Takovéto jednání však má obvykle neblahé dopady i na sexuálního partnera, kterého takový člověk ke svému sebepoškozování využívá.

Při destruktivním sexu se někdy může vydrat na povrch i vztek a agresivita, která se promítne do průběhu pohlavního styku, a to někdy i takovým způsobem, který doslova vyděsí toho, kdo s takovým sexuálním chováním přišel. To samozřejmě ještě více prohloubí následné pocity viny, které podnítí vnitřní sebepoškozování.

Sex z méněcennosti

Kompenzace nízké sebehodnoty je další častou nezdravou motivací k sexuálnímu chování. Někteří lidé si svoji nízkou sebehodnotu kompenzují množstvím sexuálních partnerů. Čím více sexuálních partnerů budu mít, tím lepší budu muž/žena. O rekreativní funkci sexu tak jde až v druhé řadě. Bohužel nízkou sebehodnotu a sebevědomí nedokáže počet sexuálních partnerů nikdy vykompenzovat. I tady navíc hraje v jejich neprospěch oxytocin, a to díky tomu, že zejména lidé se „samičím mozkem“ si po takovém sexu na jednu noc mnohdy prožijí i symbolické truchlení po ztrátě vztahu.

Sexem proti prázdnotě

Vyplnění prázdnoty je další obvyklou a nezdravou motivací k sexu. Existují lidé, typicky ti procházející si existenciální krizí, kteří se až nutkavě snaží zahnat a zaplnit v životě pocit prázdnoty. Někteří to dělají alkoholem, jiní jídlem a jiní právě sexem. Někdo se pak sexem snaží zaplnit i prázdnou díru po někom blízkém – bývalém partnerovi, nebo třeba otci, který tam „nikdy“ nebyl. Jakkoliv má sex díky hormonálnímu koktejlu, který se v těle uvolňuje po orgasmu, schopnost tento pocit utišit, problém to nijak neřeší. Sex tak paradoxně může být tím, co celou krizi ještě více prohloubí, a přinese do budoucna emocionální zátěž, se kterou se takový člověk bude muset vyrovnávat.

Zdravý sex jako cesta ke štěstí

Deklarace sexuálních práv jasně říká, že sex je pro nás zdrojem potěšení a pohody, a přispívá k celkovému naplnění a spokojenosti. Platí to však pouze o tom „zdravém“ sexu, který koresponduje s respektováním sexuálních práv všech zúčastněných. Ten druhý vede naopak k ne-štěstí.

Když budete provozovat sex, a to včetně masturbace, v souladu se svoji sexuální apetencí a v souladu se sexuálními právy sebe i druhých, bude sex výrazně přispívat k vašemu fyzickému i psychickému zdraví a také štěstí. Jakkoliv to pro někoho může znít podezřele, tak je to logické. Fyziologické potřeby, mezi které sex řadíme, totiž sedí vůbec nejníže v hierarchii potřeb. A stejně jako je obtížné dosáhnout štěstí, když jsme nevyspalí, hladoví, žízniví, nebo máme zácpu, platí to i o sexu.

Přesně proto je důležité nejen přestat sex tabuizovat, ale také otevřeně mluvit o jeho klíčové roli pro dosažení zdraví a štěstí v životě člověka a o tom, jaká motivace k sexuálnímu chování je pro člověka zdravá a jaká nikoliv. A jaký sex máte vy?

O projektu #SexQnAs

Projekt #SexQnAs (Sex: Questions and Answers), neboli v překladu otázky a odpovědi o sexu, si klade za cíl detabuizovat oblast sexuality. Projekt, který je svou formou zaměřen převážně na dospělé a dospívající, se postupně bude bez hodnocení a předsudků zabývat jednotlivými oblastmi sexuality a sexuálního zdraví, které lidem nejčastěji působí potíže s psychickým a fyzickým zdravím, v partnerských vztazích a ve vztahu k sobě.

Tento projekt vznikl jednoduše proto, že jsem se ve své soukromé psychoterapeutické praxi za poslední roky setkal až s příliš mnoho lidmi, kteří si nesli sexuální traumata a/nebo měli problémy v sexuální oblasti, a to často i v rámci dlouholetých vztahů či manželství, a to z jednoho jediného důvodu – nedostatku informací o sexualitě a neschopnosti o sexualitě hovořit.

Věřím, že svobodný přístup k informacím a možnost svobodně se vyjadřovat o sexualitě, vede ke spokojenějšímu a šťastnějšímu sexuálnímu a partnerskému životu. A protože psychoterapie je cesta ke svobodě, budeme tu teď mluvit otevřeně o sexu, aby i vy doma – ať už je vám 15 nebo 80 let – jste snáze dokázali uplatnit a využít všechna svá sexuální práva (viz Deklarace sexuálních práv, o které budeme mluvit v dalším článku) protože sex je projevem zdraví. Sexualita je základní fyziologická potřeba každého člověka a právo na nejvyšší dosažitelný standard sexuálního zdraví, stejně jako právo na informace, patří mezi základní sexuální práva každého z nás.

O čem se dozvíte příště

V dalším díle #SexQnAs se podíváme na kritéria normálního sexuálního chování, jinými slovy na to, co je a není v sexu považováno za normální. Co to vlastně ona „normalita“ je, co znamená se od ní odchýlit a co je a není považování za sexuální úchylku, respektive raději odchylku, neboli parafilii. Chcete se v našem projektu dozvědět něco konkrétního? Napište svůj dotaz sem do komentářů, nebo mě kontaktujte.

Pohled

O autorovi

Martin Zikmund je průvodce lidí a firem klíčovými změnami, vede semináře a workshopy pro veřejnost i pro firmy zaměřené na témata zvládání stresu, meditace, spokojenost v práci i mimo ni a osobního rozvoje. Je autorem všech textů a většiny fotografií na tomto blogu. Více se o něm dozvíte na www.martinzikmund.cz.

3 komentáře: „#SexQnAs: Proč máme sex a proč bychom ho mít neměli

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s