Zákon akce a reakce aneb proč jsou na nás všichni takoví

„Actioni cotrariam semper et aequalem esse reactionem“ aneb „Ke každé akci je vždy stejná reakce proti,“ zní třetí Newtonův zákon. Byla by velká chyba vztahovat tento zákon pouze na fyziku pevných těles… To, co se nám v mezilidských vztazích děje a neustále opakuje, to, co nás často trápí a působí nám někdy až zdrcující zranění, tak přesně to totiž může mít původ i v našich vlastních akcích, byť třeba nevědomých. A je možná na čase si říci proč a co s tím dělat. On(a) se totiž stejně nikdy nezmění…

Pokračovat ve čtení „Zákon akce a reakce aneb proč jsou na nás všichni takoví“

Jak poznat, že jste v začarovaném kruhu, a jak z něho ven

Točit se v začarovaném kruhu. Každý si tak občas v životě připadá. Nejčastěji je to ale ve vztazích s jinými lidmi. Proč pořád zažíváme ta samá zklamání, ty samé vztahy, ta samá zranění stále dokola? Inu, jistou roli v tom hrajeme my. Tedy přesněji naše nevědomí. Jak tedy poznat, že se nacházíme v začarovaném kruhu a kudy z něj?

Pokračovat ve čtení „Jak poznat, že jste v začarovaném kruhu, a jak z něho ven“

Jak přežít koronavirus, po všech stránkách

Současná situace kolem koronaviru není pro řadu z nás vůbec lehká. Ze všech stran se na nás valí mnohdy až katastrofické zprávy ze světa i z domova, všichni hovoří o krizi a do toho všeho jsme nuceni trávit čas doma a mnozí z nás musí také nahrazovat učitele svým dětem. Jak tuhle situaci zvládnout a „nezbláznit se“ z ní? Co můžeme prostřednictvím psychiky udělat pro svou ochranu před koronavirem? A jak této situace využít pro to, aby nám bylo v životě líp?

Pokračovat ve čtení „Jak přežít koronavirus, po všech stránkách“

Jak na sebevědomí, když „základ“ není optimální

Základ pro sebevědomí dostáváme v raných fázích dětství. To naprosto nejpodstatnější se uděje opravdu ještě v mateřské škole, jak psával Robert Fulghum. V dospělosti je však už trochu zbytečné plakat nad rozlitým mlékem, takže co dělat, když základ není optimální? Jak posílit svoje sebevědomí? Pokračovat ve čtení „Jak na sebevědomí, když „základ“ není optimální“

Sebevědomým se člověk nerodí, sebevědomým se stává…

…jen bohužel asi jinak, než jste si mysleli. Naše sebevědomí extrémně významným způsobem ovlivňuje naše rané dětství. To, jak o nás pečuje primární pečující osoba (obvykle matka), to, jak moc máme podmínky objevovat a zkoušet nové věci a také to, jak moc si hrajeme. Chcete vědět víc? Pokračovat ve čtení „Sebevědomým se člověk nerodí, sebevědomým se stává…“

O vnitřních démonech a lidech

„Každý máme své démony“ zní oblíbené klišé, na kterém je samozřejmě mnoho pravdy. Přemýšleli jste ale někdy, jací démoni jsou ti vaši, jak a kdy se projevují a jak s nimi můžete bojovat? Že žádné nemáte? A znáte ten pocit, kdy něco ve vás vás nutí dělat věci, které nechcete a kterých pak litujete. Když si zkrátka „nemůžete pomoct“? Vítejte ve světě vnitřních démonů…

Pokračovat ve čtení „O vnitřních démonech a lidech“

Temná a světlá strana sociálních sítí

O sociálních sítích se v poslední době rozhodně nemluví zrovna v pozitivním slova smyslu. Mají totiž svou temnou stranu, která ovládá životy celé řady lidí. Stejně tak ale mají i tu světlou. Řada pohledů na ně jako by však byla jednostranných. Co někomu z nás sociální sítě berou a co někomu z nás dávají? Pokračovat ve čtení „Temná a světlá strana sociálních sítí“

Když přijde existenciální krize

Existenciální krize, stav, ve kterém si člověk klade otázku, zda jeho život má smysl, význam či hodnotu. Je to něco, čím si projde v životě každý z nás. Mnohdy víckrát za život, mnohdy už při dospívání a mnohdy velice úspěšně. Dokud netrvá moc dlouho a víme, jak se jí postavit, máme šanci hodně „vyhrát“. V opačném případě může jít doslova o život…

Pokračovat ve čtení „Když přijde existenciální krize“

(Ne)snesitelná lehkost bytí

Lehkost, zdá se jako by se z našich životů postupně vytrácela. Pod tíhou každodennosti i neustálého přísunu často negativních zpráv ze všech koutů světa i oblastí lidského života tu najednou není. Jako by lehkost v nás umírala spolu s tím, jak se stáváme dospělí. Jak to je ale s lehkostí, kde ji nalézt a lze ji vůbec ztratit? A nestýská se vám v životě, vztahu či práci občas po lehkosti?

Pokračovat ve čtení „(Ne)snesitelná lehkost bytí“

Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí

V průměru každých 6 hodin se v Česku zabije jeden člověk, ročně to dělá na 1500 lidí, kteří spáchají sebevraždu, tu vnější. Jednou pro vždy ukončí svůj život. Nalijme si však čistého vína – sebe, své pocity, svá přesvědčení, své hodnoty, své ideály, své naděje, svou sebelásku, za těch stejných šest hodin zabije mnohem mnohem víc lidí. A tak je možná na čase začít mluvit i o té druhé, „tiché“, sebevraždě, té kterou na sobě pácháme sami uvnitř. Pokračovat ve čtení „Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí“