Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí

V průměru každých 6 hodin se v Česku zabije jeden člověk, ročně to dělá na 1500 lidí, kteří spáchají sebevraždu, tu vnější. Jednou pro vždy ukončí svůj život. Nalijme si však čistého vína – sebe, své pocity, svá přesvědčení, své hodnoty, své ideály, své naděje, svou sebelásku, za těch stejných šest hodin zabije mnohem mnohem víc lidí. A tak je možná na čase začít mluvit i o té druhé, „tiché“, sebevraždě, té kterou na sobě pácháme sami uvnitř. Pokračovat ve čtení „Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí“

Až vaše děti přinesou vysvědčení…

Zítra děti ve škole čeká vysvědčení. Dostanou kus papíru, kde budou mít spoustu známek z různých předmětů na škále od 1 do 5. Papír, kde nějakých 10 až 15 lidí, které jste možná někdy potkali na třídních schůzkách, vezme své bytostně individuální pojetí této stupnice a na základě svých vlastních individuálních kritérií touto individuální stupnicí ohodnotí, na kolik vaše dítě v uplynulém pololetí bylo schopné vyhovět individuálním představám tohoto člověka o tom, co se má skrývat v „šuplíku“ výborný, chvalitebný, dobrý, dostatečný či nedostatečný.

Pokračovat ve čtení „Až vaše děti přinesou vysvědčení…“

Vztahová vazba aneb když vám rodiče v dětství udělají ze vztahů celoživotní peklo

Možná už jste někdy slyšeli o tom, jak moc zásadní je naše rané dětství pro náš další život a naši spokojenost v něm. Jednou z oblastí, kterých se bytostně dotýká, jsou vztahy a formy lásky, které v nich volíme. Není vám v partnerských a dalších blízkých vztazích opakovaně dobře? Možná vám právě tenhle článek dá odpovědi. Pokračovat ve čtení „Vztahová vazba aneb když vám rodiče v dětství udělají ze vztahů celoživotní peklo“

Nejdřív jsem JÁ, a potom teprve ostatní!

„Nejdřív ber, a potom dávej!“ říkával svým studentům doc. Jaroslav Skála, zakladatel adiktologie v Československu. Nebyl první ani poslední, kdo to říkal. Pokud chcete, aby lidé kolem vás byli šťastní a spokojení, a hlavně, abyste takoví byli i vy, musíte začít právě tímhle, zkrátka začít myslet na sebe. Zdá se vám to sobecké? Opak je pravdou. Pokračovat ve čtení „Nejdřív jsem JÁ, a potom teprve ostatní!“

Jak se vydat na cestu k sebevědomí?

Sebevědomí je pro náš spokojený, šťastný a úspěšný život mnohem důležitější, než se může na první pohled zdát. Dokonce důležitější než nové BMW X5, hodinky Patek Philippe nebo než kabelka od Vuittona a známé lodičky s červenou podrážkou. Za peníze si ho totiž člověk nekoupí. Ani nemůže, je ukryté uvnitř. Jak se k němu ale dopracovat a proč se nám bez něj tak těžko žije? Pokračovat ve čtení „Jak se vydat na cestu k sebevědomí?“

Proč nespáchat sebevraždu

Občas se to tak v životě sejde, že si člověk méně či více vážně začne klást tuhle otázku. Obvykle to není v dobách nejšťastnějších, spíše naopak. Neřešitelné situace, trýznivé ztráty, šokující lékařské diagnózy, (kyber)šikana, pocity naprostého selhání, zcela „bezvýchodné“ situace – důvodů může být bezpočet a někdy i víc najednou. Tenhle článek je tu ale proto, aby se vám pokusil nastínit, proč to nedělat. Proč se nezabít. Proč nespáchat sebevraždu. Pokračovat ve čtení „Proč nespáchat sebevraždu“

Anatomie změny

„Vše plyne!“ hlásal Platón už 400 let před naším letopočtem. Parafrázoval tím myšlenku Hérakleita z Efesu. Změny se dějí neustále kolem nás, ať chceme, nebo ne. Jednou se změní úplně vše a čím lépe se naučíme změny zvládat a iniciovat, tím snáze se nám bude žít. Na to je ale důležité znát jejich anatomii, nebo vlastně spíš svoji. A přesně o tom tenhle článek je. Pokračovat ve čtení „Anatomie změny“

Interní komunikace aneb nevědomý scénář na cestu do pekla i zpět

Mluvíte někdy sami k sobě? Třeba jen v duchu, potichu? A jste na sebe hodní? Dopad „interní komunikaci“ na náš život může být zničující, stejně tak nás však dokáže katapultovat směrem k úspěchu. Jenže je tu jedna zrada – způsob, jakým spolu mluvíme, nám byl naprogramován z vnějšku. Ještě před naším narozením. Dobrá zpráva je, že to jde změnit.
Pokračovat ve čtení „Interní komunikace aneb nevědomý scénář na cestu do pekla i zpět“

Jak být sám sebou a proč

„Být sám sebou ve světě, který se neustále snaží učinit Tě někým jiným, je ten největší úspěch,“ říkával americký básník a filosof Ralph Waldo Emerson, už před rokem 1882, kdy zemřel. Je to tak, být sám sebou nebylo nikdy snadné. Teď je to ale těžší, než kdy dřív, i kvůli internetu a sociálním sítím. Proč je vlastně tak těžké být sám sebou, co a kdo nám v tom brání a co pro to můžeme udělat? A jak tuhle naši dovednost ovlivnili naši rodiče? Pokračovat ve čtení „Jak být sám sebou a proč“

Potlačená mužnost aneb jak Česko přichází o chlapy

„Opravdoví muži“ dělají tohle a támhle to. „Dnes už nejsou muži, co bývali.“ „Většina chlapů jsou jen bábovky anebo přizdisráči.“ A mohl bych pokračovat dlouhé hodiny výroky, o tom, jací muži dnes údajně jsou a hlavně, jací by zaručeně měli být, aby to bylo „správně“. A můžu i plynule navázat výroky o tom, jak strašně špatné je, když pak muži takoví nedej Bože opravdu jsou. Chlapům už odmalička, obvykle ženy, říkají, jací mají být. Problém je v tom, že ty instrukce si protiřečí. Jak to teda s tou mužností je a co dělat pro to, abychom ji ze sebe vydolovali zpět? Pokračovat ve čtení „Potlačená mužnost aneb jak Česko přichází o chlapy“