Když přijde existenciální krize

Existenciální krize, stav, ve kterém si člověk klade otázku, zda jeho život má smysl, význam či hodnotu. Je to něco, čím si projde v životě každý z nás. Mnohdy víckrát za život, mnohdy už při dospívání a mnohdy velice úspěšně. Dokud netrvá moc dlouho a víme, jak se jí postavit, máme šanci hodně „vyhrát“. V opačném případě může jít doslova o život…

Pokračovat ve čtení „Když přijde existenciální krize“

Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí

V průměru každých 6 hodin se v Česku zabije jeden člověk, ročně to dělá na 1500 lidí, kteří spáchají sebevraždu, tu vnější. Jednou pro vždy ukončí svůj život. Nalijme si však čistého vína – sebe, své pocity, svá přesvědčení, své hodnoty, své ideály, své naděje, svou sebelásku, za těch stejných šest hodin zabije mnohem mnohem víc lidí. A tak je možná na čase začít mluvit i o té druhé, „tiché“, sebevraždě, té kterou na sobě pácháme sami uvnitř. Pokračovat ve čtení „Tiší sebevrazi aneb o lidech, co se uvnitř zabíjejí“

Dospělé děti alkoholiků aneb když závislost rodiče vám (z)ničí život

Spoluzávislí, tak se v adiktologii říká lidem, kteří sdílí svůj život s osobou se substanční závislostí. Pro dospělého člověka je spoluzávislost extrémně zatěžující, pro dítě de facto nezvladatelná. A tak na něm páchá zásadní škody každý den. Škody, o kterých se nemluví a které jednou pro vždy ovlivní život dítěte. Jaké to je být dítětem alkoholika a dospět? A v čem všem vlastně alkoholismus vašeho rodiče ovlivňuje váš současný život? Pokračovat ve čtení „Dospělé děti alkoholiků aneb když závislost rodiče vám (z)ničí život“

Když přijde čas na zázrak

V životě člověka mohou přijít okamžiky, kdy bytostně věří, že to jediné, co by mu v danou chvíli pomohlo, to jediné, co potřebuje, už je jedině zázrak. Možná i vy jste tam někdy byli, nebo právě jste. Dějí se ale vůbec ještě zázraky, anebo patří spíš do říše pohádek? A dá se vůbec udělat něco pro to, aby se ten kýžený zázrak stal? Pokračovat ve čtení „Když přijde čas na zázrak“

Jak a proč nám náš mozek lže a co s tím můžeme dělat

 „Jak definuješ, co je skutečné? Pokud mluvíš o tom, co cítíš, vnímáš, čicháš nebo vidíš, pak ‘skutečné’ jsou v podstatě jen elektrické signály interpretované tvým mozkem,“ říká Morpheus Neovi v legendárním filmu The Matrix, když mu ukazuje, že celý život žil ve lži. Mozek je jedním z nejdůmyslnějších a energeticky nejnáročnějších orgánů v našem těle a nemáme ho bohužel od toho, aby nám umožňoval žít v „realitě“. Pokračovat ve čtení „Jak a proč nám náš mozek lže a co s tím můžeme dělat“

Jak nevyhořet a překonat syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření se objevuje v dnešní době čím dál častěji. Mnoho lidí v posledních letech hovoří o vyhoření a mnoho lidí se vyhoření bojí. Co je ale vlastně syndrom vyhoření? Jak snadno nebo těžko můžete vyhořet a jak tomu můžete předejít? A je vyhoření spojené výlučně jen s prací? Pokračovat ve čtení „Jak nevyhořet a překonat syndrom vyhoření“

Nejdřív jsem JÁ, a potom teprve ostatní!

„Nejdřív ber, a potom dávej!“ říkával svým studentům doc. Jaroslav Skála, zakladatel adiktologie v Československu. Nebyl první ani poslední, kdo to říkal. Pokud chcete, aby lidé kolem vás byli šťastní a spokojení, a hlavně, abyste takoví byli i vy, musíte začít právě tímhle, zkrátka začít myslet na sebe. Zdá se vám to sobecké? Opak je pravdou. Pokračovat ve čtení „Nejdřív jsem JÁ, a potom teprve ostatní!“

Co potřebujete k životu, abyste byli spokojení

To, že dům, auto, chata a dovolená v Jugoslávii ke štěstí nestačí, ba dokonce ani není potřeba, zjišťuje stále více lidí. Dokonce existuje i mnoho psychologických průzkumů, které to potvrdily. Co ale ve skutečnosti ke štěstí potřebujeme a kde to vzít a nekrást? Pokračovat ve čtení „Co potřebujete k životu, abyste byli spokojení“

O životě, neživotě a smrti

Už nějakou dobu projíždím Alpy. Aby to ale nevypadalo, že moje cestování natož život jsou jen procházka růžovou zahradou, tak dnes byl pro mě velkým dnem loučení. Babička se loučila s mým nevlastním dědou, kterému jsem říkal dědo skoro celý život, a já, o tisíc kilometrů dál, se loučil s jednou úžasnou mladou dívkou, Sárou, která zemřela už před třemi lety. Od té doby jsem neměl nejdřív prostředky, pak čas a pak odvahu zajet se s ní rozloučit na místo, na kterém jsem ji poznal. Pokračovat ve čtení „O životě, neživotě a smrti“

Zapomenutá síla rituálů aneb jak žít ve světě, kde jste v pořádku

Žijeme ve světě, kde známe mnohem víc nitra ostatních než nitra vlastní. A je jedno, jestli jde o postavy z Ordinace v růžové zahradě, o celebrity, nebo lidi z Instagramu a Facebooku. Žijeme ve světě, kde se jediným rituálem stává pivo či víno po večeři, nebo joint s kamarády – tak nějak „na uvolnění.“ Pokud se vám v takovém světě žije dobře, buďte rádi, netřeba číst dál. A pokud ne? Pokračovat ve čtení „Zapomenutá síla rituálů aneb jak žít ve světě, kde jste v pořádku“