Temná a světlá strana sociálních sítí

O sociálních sítích se v poslední době rozhodně nemluví zrovna v pozitivním slova smyslu. Mají totiž svou temnou stranu, která ovládá životy celé řady lidí. Stejně tak ale mají i tu světlou. Řada pohledů na ně jako by však byla jednostranných. Co někomu z nás sociální sítě berou a co někomu z nás dávají? Pokračovat ve čtení „Temná a světlá strana sociálních sítí“

(Ne)snesitelná lehkost bytí

Lehkost, zdá se jako by se z našich životů postupně vytrácela. Pod tíhou každodennosti i neustálého přísunu často negativních zpráv ze všech koutů světa i oblastí lidského života tu najednou není. Jako by lehkost v nás umírala spolu s tím, jak se stáváme dospělí. Jak to je ale s lehkostí, kde ji nalézt a lze ji vůbec ztratit? A nestýská se vám v životě, vztahu či práci občas po lehkosti?

Pokračovat ve čtení „(Ne)snesitelná lehkost bytí“

Dospělé děti alkoholiků aneb když závislost rodiče vám (z)ničí život

Spoluzávislí, tak se v adiktologii říká lidem, kteří sdílí svůj život s osobou se substanční závislostí. Pro dospělého člověka je spoluzávislost extrémně zatěžující, pro dítě de facto nezvladatelná. A tak na něm páchá zásadní škody každý den. Škody, o kterých se nemluví a které jednou pro vždy ovlivní život dítěte. Jaké to je být dítětem alkoholika a dospět? A v čem všem vlastně alkoholismus vašeho rodiče ovlivňuje váš současný život? Pokračovat ve čtení „Dospělé děti alkoholiků aneb když závislost rodiče vám (z)ničí život“

Jak a proč nám náš mozek lže a co s tím můžeme dělat

 „Jak definuješ, co je skutečné? Pokud mluvíš o tom, co cítíš, vnímáš, čicháš nebo vidíš, pak ‘skutečné’ jsou v podstatě jen elektrické signály interpretované tvým mozkem,“ říká Morpheus Neovi v legendárním filmu The Matrix, když mu ukazuje, že celý život žil ve lži. Mozek je jedním z nejdůmyslnějších a energeticky nejnáročnějších orgánů v našem těle a nemáme ho bohužel od toho, aby nám umožňoval žít v „realitě“. Pokračovat ve čtení „Jak a proč nám náš mozek lže a co s tím můžeme dělat“

Rok sobě aneb jak přestat být sobečtí

Vánoce už jsou úspěšně víc jak měsíc za námi a s nimi i Nový rok, a popravdě i většina novoročních předsevzetí. Jaký největší dárek jste kdy k Vánocům dostali? A jaký jste kdy dali, třeba i sobě? A co kdybyste si místo nového mobilu, auta či kabelky nadělili rok života? Rok, kdy budete naslouchat sobě a žít ze svého středu, rok, kdy věnujete pozornost svým skutečným potřebám a jejich naplnění? Rok, kdy nebudete sobečtí, a zaměříte se konečně na sebe!

Pokračovat ve čtení „Rok sobě aneb jak přestat být sobečtí“

Jak nevyhořet a překonat syndrom vyhoření

Syndrom vyhoření se objevuje v dnešní době čím dál častěji. Mnoho lidí v posledních letech hovoří o vyhoření a mnoho lidí se vyhoření bojí. Co je ale vlastně syndrom vyhoření? Jak snadno nebo těžko můžete vyhořet a jak tomu můžete předejít? A je vyhoření spojené výlučně jen s prací? Pokračovat ve čtení „Jak nevyhořet a překonat syndrom vyhoření“

Život jako úniková hra

Únikové hry se staly v Česku v posledních letech velmi populární. Aspoň na hodinku se stát někým jiným a snažit se ze zinscenované životní situace uniknout. To je jejich náplní. Jenže pro mnohé je pravou únikovou hrou jejich život – alkohol, nestandardní a mimopartnerské sexuální prožitky, psychedelika, exotické dovolené v Jihovýchodní Asii či na Zanzibaru. Hrát se to dá různě, stejně jako v té únikovce to jde hrát ale jen na omezenou dobu, zaplatíte za to svou cenu a budete se muset vrátit do reality. Jak uniknout z únikovky? Pokračovat ve čtení „Život jako úniková hra“

Proč žijeme ploché životy a proč ani 3D nestačí

Filozofických i více či méně vědeckých rozprav o tom, že možná žijeme v plochém hologramu, nebo jaká vlastně je čtvrtá dimenze, už jste možná zaslechli poměrně dost. Dimenze, o kterých dnes budu mluvit jsou ale poněkud jiného charakteru. Jsou to dimenze lidské existence, kdy zejména v Česku ta čtvrtá, nejpodstatnější, bývá upozaděná, z čehož vyplývá řada ne-štěstí a někdy i nemocí, aspoň těch psychických. Jak tedy na vícerozměrný život? Pokračovat ve čtení „Proč žijeme ploché životy a proč ani 3D nestačí“

Hlavně se nelitovat!!! Aneb jak dát průchod sebesoucitu

„Hlavně se nelituj!“ Tuhle větu, zdá se, má velká část lidí vrytu pod kůži jako nějaký cejch. Jakoby každý, kdo někým bude označen za litujícího se byl odsouzen k záhubě a doživotnímu vyhnanství. Jenže co to je ta sebelítost? A není to náhodou tak, že se k sobě často chováme hůř než k vlastnímu nepříteli? A co hůř než k nejlepšímu příteli? Je proto na čase si k tomu jednou pro vždy něco říct! Pokračovat ve čtení „Hlavně se nelitovat!!! Aneb jak dát průchod sebesoucitu“

Právo si stěžovat

„Ty nemáš právo si stěžovat! Co by pak měli říkat ti či oni! Navíc se podívej, co všechno máš! Jsi zdravej? Jsi!“ Kdo z nás by tohle už někdy neslyšel. Z úst svých nejbližších, svých přátel, z úst svých vlastních… Vlastně jsou lidé, co si tohle říkají dnes a denně. Tak dlouho, dokud nepřijde konečně „objektivní“ důvod, kdy si budou moci stěžovat – rozchod, ztráta, nebo nějaká nemoc. Je to ale opravdu tak? Kvůli tomu, že nejsme upoutáni na vozíček uprostřed válkou zmítané středoafrické země postižené hladomorem a nemocemi, tak jsou naše starosti a strasti automaticky banální a nezaslouží si pozornost nás, natož pak ostatních? A k čemu všemu vede naše ne-moc nad prožíváním našich emocí? Pokračovat ve čtení „Právo si stěžovat“